Obraz ve velkoformátovém rozměru pro sběratele do Průhonic u Prahy, kde bylo od začátku jasné zadání, čímž bylo zpracování nejhlubinnějšího zážitku sběratelů, čímž pro ně byl Island.

Koncept Islandu mě oslovil na první dobrou mnoha způsoby. Ať už to byla atmosféra tamní přírody či atmosféry, který já osobně vůči islandskému prostředí cítím. Největším odrazovým můstkem však byl internetový blog sběratelky, který si počas jejich výletu vedla. Tímto se poté stala abstrakce o to osobnější.

Na základě výše zmíněného vznikla abstrakce inspirovaná rfetrospekcí příběhu islandského výletu jako nejkrásnější vzpomínky. Takové vzpomínky, která při její vizualizaci v člověku vyvolává extázi, euforii, nadšení, ale také neuvěřitelný klid. Vzpomínku zde chápu jako jakýsi mechanismus sebepodpory, jak se můžeme opřít sami o sebe. V tomu velikánovi jsem zanechal velký kus svého srdce.